Ghana, pro dětský úsměv
 
Září

Důležitým dnem v životě 14 dětí ze sirotčince se stal čtvrtek 23. září 2010. Ten den totiž děti poprvé v životě zasedly do školních lavic, přestože některé z nich mají už 12 let. Ráno mi zazvonil telefon, do kterého se ozval hlas dvanáctileté Grace: „Pavlo, děkuju! My dnes jdeme do školy a máme nové aktovky!“ Ten dík nepatřil jen mně. Patřil vám všem, kteří jste děti na květnových benefičních koncertech podpořili! Gracino nadšení bylo tak velké, že jsem měla pocit, jakoby stála přímo vedle mě… Jen jsem ji v tu chvíli nemohla pohladit a obejmout… Jen poslat šťastný úsměv přes slzy dojetí…
Mrzí mě, že jsem kvůli malárii nestihla s dětmi nakoupit školní aktovky, boty a uniformy. Perfektně se toho ovšem ujal Vláďa, kterému za to patří můj velký vděk. Akorát mu teď závidím pohled na rozzářené děti, které po sirotčinci pochodovaly s novými aktovkami na zádech a všem se chlubily, že půjdou do školy… :-)
Sečteno, podtrženo, za část peněz (cca 14 000 Kč) z květnových koncertů pro dětský úsměv jsme tedy zaplatili školní poplatky a nakoupili uniformy, boty, ponožky, učebnice, aktovky a psací potřeby
Druhou část jsme použili na stavbu nové budovy sirotčince.

Na začátku září totiž začali dělníci s kopáním základů a výrobou 11 000 betonových bloků a v závislosti na penězích stavba stále postupuje. Projekt pomáhá Akwaabě financovat americká organizace Mamahope, s níž začaly po návratu z Bawjiase spolupracovat dvě dobrovolnice :-)

O sirotčinci se přes Koncerty pro dětský úsměv dověděly a následně se do Ghany vypravily také dvě Češky, přesně řečeno Moravanky, novinářky a skvělé holky Gábinka a Anička. Ať vás dětičky pořádně pozlobí ;-)


Říjen

Moravanky se vrátily v pořádku a spokojené zpět do rodné domoviny. V sirotčinci tak nyní zůstali pouze dva dobrovolníci, Vláďa a Američanka Min.

Vláďa dostal malárii. Naštěstí se cítí vcelku dobře a nemusí ležet v nemocnici.
Obruni, laskavě sebou hni, ať už jsi zdravý!!!



















Leave a Reply.